Psáno z fleku

Monolog strážnýho anděla

Lidé mají o strážnejch andělech značně pomýlený představy. Nejčastějším omylem je to, že jsme k nějakýmu člověku přidělený od narození až do smrti. To je stejná blbost, jako si myslet, že autobusák jezdí s jedním autobusem od chvíle, kdy ho vyrobili, až do momentu, kdy ho sešrotujou. Ba ne, na takovým autobuse se vystřídají desítky, možná i stovky řidičů. Některý ho rozflákaj a jiný ho předávaj vypulírovanej. No a stejný je to s náma.

O některejch lidech se říká: „Není anděl, je to jenom člověk“, a to samý by se dalo říct i o strážnejch andělech, kdyby to teda neznělo tak nelogicky. Ale chci jen naznačit, že není strážnej anděl jako strážnej anděl. Některý z nás jsou línější a jiný pracovitější, šikovnější a nešikovnější, poctivější i vyčůranější. Prostě různorodej materiál, co si budeme povídat. Protože to je druhej hodně rozšířenej omyl. Že jsme nějaký svatoušci, který s jazykem na vestě konají od rána do večera dobro. Tak jasně, snažíme se, ale nebuďte včerejší.

Kdybysme byli tak dobrý, asi by se s lidma neděly žádný průsery. Tím nechci říct, že když někdo vyskočí z dvacátýho patra a on zrovna nejede dole na ulici valník s ohromnou várkou slámy, že by to byla vždycky chyba strážnýho anděla. Ale je fakt, že odbor kontroly tyhle věci vyšetřuje a dost často dojde k závěru, že strážnej anděl měl někde leháro, popíjel panáky nebo si to rozdával s nějakou andělou.

Já taky nejsem svatej, když teda dovolíte ještě jednu lidskou metaforu, ale snažím se to mít maximálně ošetřený. Jasně že mi občas někdo skape. To samo vo sobě nemusí bejt problém. Když má někdo napsáno tam nahoře, že to napere dvoustovkou na dálnici do mostu, tak dáváme ruce pryč. Dostaneme patřičnou instrukci, zamáváme křídlama a dáme si toho smrťáka hezky na kukačku.

Tím se dostávám k třetímu omylu. Totiž že můžeme zachránit každýho. Kdepak!  Řešíme neplánovaný incidenty. Stojí ve hvězdách, že chlápka XY klepne pepka v osdesáti ve striptýzovým baru? Tak pak když ve čtyřiceti usíná na dálnici, jsme tu od toho, abysme do něj včas šťouchli. Jinak ne. Tečka.

Někdy je to makačka a skoro nadlidskej úkol. Což je oukej, jsme strážný andělé a ne vobyčejný masáci, jak my seshora teda říkáme smrtelníkům, chápete, „z masa a kostí“. Dobrej fórek, ne? A když je dopředu hlášenýho něco většího, tak si navzájem pomáháme, jako že se některý služby zdvojujou nebo i ztrojujou.

Nevím, jestli jste třeba zaregistrovali, když ten rakouskej pitomec skákal padákem vodněkud ze stratosféry. To nás tam bylo devět! A stejně jsme měli plný ruce práce. Věřte tomu, že by ho většina z nás radši nechala, aby se dole rozplácnul. Ale pokyn shora byl jasnej: zachránit, dopravit ve zdraví dolů. Ještě nepřišel jeho čas. Ale žádná velká sranda to nebyla, to vám musí bejt jasný.

Možná se ptáte, proč vám to vyprávím. Tak to je jednoduchý. Jsem váš strážnej anděl. Jo, tvůj, co teď čteš tuhle povídku. Proč se rozhlížíš? Jako máš pocit, že mě uvidíš? Hehe, ty se i ohlížíš. Jsem neviditelnej. A poslal jsem ti tuhle povídku, abych ti mohl sdělit důležitou věc. Končíme. Ptáš se, kdo končí? No my, strážný andělé. A je to kvůli prachům, jestli jste si to mysleli, tak máte pravdu.

Vodhlasovali to v nebi, Bůh to podepsal, vyřízeno. Odbor strážnejch andělů pro Zemi byl zrušenej. Potřebovali ušetřit, jenže to nešlo. Lidí na Zemi je pořád víc a dělají čím dál větší voloviny. A v regulích stojí, že když nemůžeme službu poskytovat na určitý úrovni, tak ji radši nemáme poskytovat vůbec. Sorry, děcka.

Budu přeřazenej do jinýho vesmíru. Nejsem z toho vodvázanej, docela jsem si na Zemi zvyknul. Vy lidi jste svině, ale je s váma sranda. Navíc není vyloučený, že mě přeřadí někam, kde bude mnohem větší honička než tady.

Hele, vopatruj se. Až dočteš poslední slovo, končím. Dneska si už nenalejvej další bourbon a dej si bacha, v koupelně na dlaždičkách to klouže. Hlídej se. Až zejtra nebo pozejtří řekneš tlustýmu dvoumetrovýmu chlapovi v hospodě „Ty bečko!“, tak ti nikdo nezařídí, aby se ve dveřích jako zázrakem objevil policjat. Houby zázrakem! A především přestaň psát ty hovadiny na Twitter, když jedeš ráno po dálnici do práce. Ty vole, to auto se fakt neřídí samo.

No nic, tak čau.

Webdesign: Cyber Fox, s.r.o.

Chci poslat knížku

Políčka označená * jsou povinná.

Knížky vám pošlu poštou na dobírku. K ceně knížek tak připočítejte poštovné a dobírkovné cca 120 Kč. Jestli chcete knížky poslat nebo zaplatit nějak jinak, není problém, napište mi to do vzkazu o políčko výš. Nebo na zfleku@extramedia.cz.

Zavřít