Psáno z fleku

Otázky na tělo

Moderátorka se cvičně usmála do kamery a zašeptala svému hostovi ve studiu: „Deset vteřin a jdeme živě.“

Ministr vnitra pokývl, že rozumí. Netrpěl v televizi trémou. Připadal si příliš vlivný a důležitý, než aby ho znervóznilo červené světýlko na kameře.

A to se opravdu za deset vteřin rozsvítilo, ještě dojížděla znělka a moderátorka už ze čtecího zařízení přeříkávala do kamery: „Po měsících spekulací dnes vláda a ministerstvo vnitra potvrdily, že během posledního roku spustily projekt klasifikace všech občanů. Každý občan má dnes v databázi ministerstva vnitra přísně tajné číslo, které média v minulých tádnech překřtila na index kvality. Vítám vás u sledování dnešních večerních zpráv. A vítám tady ve studiu také ministra vnitra, který přijal naše pozvání a udělal si čas na rozhovor. Dobrý večer!“

Kamera teď zabrala i ministra. Seděl pohodlně opřený, natočený lehce šikmo k moderátorce a měl přehozenou nohu přes nohu. Ne že by to byl kdovíjak pohodlný posez, ale naučil se to na mediálním tréninku, který absolvoval pravidelně každé tři měsíce.

Zazubil se na moderátorku. „Dobrý večer i vám a především divákům,“ a letmo zavadil očima o kameru, ne na moc dlouho, prostě přesně tak, jak to měl nacvičené.

Moderátorka si na stole srovnala papíry, což byl zase manévr, který se naučila v kurzu moderování, a řekla. „Index kvality? Je to oficiální název?“

Ministr odpověděl: „Samozřejmě, že nikoliv. Prosím pěkně, bavíme se tady o lidských bytostech, a nikoliv o vejcích. Moc bych prosil novináře, aby tenhle nepěkný termín přestali používat.“

„Naše veřejnoprávní televize ho samozřejmě nepoužívá,“ upozornila ho moderátorka. „Ale nemůžete popřít, že v mnoha jiných médiích je zcela běžný.“

Ministr pokrčil rameny. „Svoboda slova, paní redaktorko. Jak vidíte, ministerstvo vnitra ji plně respektuje. To jen na okraj všech těch nesmyslných obvinění, že chceme zavést novou totalitu.“

„K tomu se samozřejmě ještě dostaneme. Ale když to není index kvality… na čem tedy ministerstvo tajně pracovalo?“

„Paní redaktorko, opravil bych vás, že jsme to dělali tajně,“ řekl ministr téměř milým, otcovským tónem. „Že o něčem nemluvíme nebo o tom neinformujeme každý den v tiskových zprávách, ještě neznamená, že to děláme tajně. A jestli se ptáte, na čem jsme pracovali? Na spoustě věcí, paní redaktorko!“

„Ale no tak, pane minisře,“ usmála se moderátorka. „Přece víte, na co jsem se ptala.“

„Pokusím se vám to odečíst z vašich krásných rtů,“ řekl ministr, ale v duchu se okamžitě plácl přes pusu, protože jakékoliv flirtování mu jeho mediální lektoři důrazně zakázali. Byla to jeho známá slabina.

Ale už to stejně nešlo vzít zpátky. A tak pokračoval: „Asi narážíte na projekt počítačové klasifikace schopností a možností obyvatelstva České republiky, který je naší chloubou a i v mezinárodním měřítku je velmi oceňovaným počinem,“ řekl.

„Takže přiznáváte, že jste nás občany tajně hodnotili?“, zeptala se moderátorka a investigativně zdvihla nosík.

„Nepřiznávám, ale zcela obyčejně vám to říkám. A znovu opakuji, že to není a ani nebylo tajné.“

„Dobře, ale co to tedy znamená?“

Ministr se usmál. „To vám samozřejmě rád řeknu. Už jsem myslel, že se na to nezeptáte. Tak tedy, je to číslo, které vyjadřuje potenciál člověka ve společnosti.“

Moderátorka řekla: „Jinými slovy hodnotíte zjev, inteligenci a vlastnosti každého z nás, je to pravda?“

Ministr udělal bolestnou grimasu, aby dal najevo, jak ho zjednodušování moderátorky zraňuje.

„Omezím se na vyjádření, že naše občany hodnotíme naprosto komplexně.“

Moderátorka pohlédla do papírů. „Je pravda i to, že jde o číslo od jedničky do stovky?“

„To mohu potvrdit,“ odpověděl ministr.

„A zatímco nízká čísla mají ti, kteří jsou hloupí a oškliví, tak hezcí a chytří mají vysoká?“

„Paní redaktorko,“ řekl ministr dotčeným tónem. „Prosím, z čeho mě tu zkoušíte? Jak už jsem řekl, jde o komplexní hodnocení. Soutěže krásy nechávám televizím, jako je ta vaše.“

Moderátorka varovně zahrozila ukazováčkem. „Tak tady se musím ohradit, soutěž Miss běží na komerční, nikoliv naší televizi.“

Ministr pokrčil rameny, jako že je mu to celkem jedno.

Ještě pak navzájem chvíli šermovali otázkami a odpověďmi, ale ti, kteří pořad sledovali, brali ministrova slova jako potvrzení toho, o čem se spekulovalo už delší dobu. Totiž že ministerstvo vyhodnotilo všechny občany i držitele povolení k trvalému pobytu podle toho, jak jsou, či jak by mohli být užiteční státu.

A jak vyplynulo z materiálů, které publikoval například elektronický deník Inside, stát opravdu známkoval občany podle toho, jak vypadají a jakou mají inteligenci.

„Znamená to, že jste zaměstnali jakési hodnotící komise, které každého člověka obodovaly?“, zeptala se moderátorka.

Ministr se zasmál. „Tak to by asi opravdu nebylo možné. Nikoliv, v celém procesu nefiguruje vůbec lidský faktor. Využili jsme technologie od jisté známé globální firmy.“

„Můžeme znát její jméno?“, zeptala se.

„Tak to vás musím zklamat. Tady se pohybujeme na minovém poli ovládaném právníky, takže na vaši otázku vám neodpovím.“

„Je to Google?“

Ministr se zatvářil mnohoznačně, což v daném kontextu jednoznačně působilo jako souhlas. „Bez komentáře,“ řekl. „Obecně mohu říct jen tolik, že jde o firmu, která má detailní informace o chování i myšlení všech našich občanů. Její technologie jsou naprosto spolehlivé. A jelikož má tato firma ve svém mottu, že nikdy nebude škodit ostatním, tak si myslím, že vy i vaši diváci mohou být naprosto klidní.“

Moderátorka se pak, kvůli dramatickému efektu, na několik vteřin odmlčela. Kdo to nezažil, netuší, jak dlouhý, až nekonečný čas to v živém vysílání je.

Nakonec řekla: „Dovolte mi poslední, pro vás asi nepříjemnou otázku.“

„Ano?“, řekl ministr.

„V médiích se objevily spekulace, že vláda obodovala občany proto, aby určila, které občany takzvaně eliminovat v případě řešení přelidnění světa,“ řekla moderátorka. A dodala, že je to problém, kerý se čím dál častěji diskutuje i na mezinárodním fóru a jehož řešení budou po Česku žádat i evropské instituce.

Minstr jen vehementně kroutil hlavou.

„Jinými slovy, abych citovala informace z médií, údajně se chystáte internovat a posléze snad i zlikvidovat každého s indexem kvality pod třicet bodů.“

Ministr řekl: „Už jsem vás upozornil, že nic jako index kvality neexistuje. A co se týče vaší otázky…“, odmlčel se a zatvářil se znechuceně, „je to šokující, odporná a především naprostá lež.“

Moderátorka vypadala, že je ráda, že se jí dostalo tohoto ujištění, a řekla: „Děkuji, pane ministře, za odpovědi na otázky, včetně těch nepříjemných. Budeme je klást i nadále. Dobrou noc!“

I ministr se rozloučil, a počkal, až červená světýlka na kamerách zhasnou. Hned pak si z klopy saka sundal mikroport a řekl moderátorce, že ho velmi těšilo. Kdyby jí přitom nezíral do výstřihu, tak by to bylo snad i galantní.

Neovládla se a zeptala se: „Vím, že jsou ty vaše indexy tajné. Ale dalo by se zjistit, kolik jste naměřili mně?“

Ministr se k ní naklonil, což udělal ochotně, protože ho provokovala vůně jejího parfému. „Shodou okolností jsem se díval chvíli předtím, než mě odvezli k vám do studia. Máte před devadesát, vážená slečno!“, a ona se celá zapýřila. Byla ráda, že dopadla tak dobře.

Když se loučili u hlavního vchodu do budovy zpravodajství, řekla: „Jsem ráda, že jste vyvrátil ty fámy o likvidaci lidí. Myslím, že to hodně lidí zneklidňovalo.“

„Já jsem šťastný, že jste mi dali tu možnost. Opravdu,“ řekl ministr, jako ve starém filmu jí políbil ruku a zamířil k autu zaparkovanému před budovou.

A v duchu si řekl, že té nafintěné barbíně rozhodně nebude vykládat, že k lividaci nebudou určeni poctiví a pracovití občané s indexem kvality pod 30, ale naopak všichni ti takzvaní intelektuálové a další vychytralí hajzlíci, kteří mají sedmdesát a víc.

Proč by měl jakýkoliv politik likvidovat hloupé a ošklivé voliče, to přece nedává smysl?!!

Webdesign: Cyber Fox, s.r.o.

Chci poslat knížku

Políčka označená * jsou povinná.

Knížky vám pošlu poštou na dobírku. K ceně knížek tak připočítejte poštovné a dobírkovné cca 120 Kč. Jestli chcete knížky poslat nebo zaplatit nějak jinak, není problém, napište mi to do vzkazu o políčko výš. Nebo na zfleku@extramedia.cz.

Zavřít