Psáno z fleku

Takový důvěřivý moula

Zasmál se. „Tak to je ta největší hovadina, co jsem kdy slyšel.“

Seděli na obědě v jedné z těch menších restaurací, které byly v okolí administrativního centra. Chodili sem poměrně často. Znali se z vysoké a když zjistili, že pracují sice každý v jiné firmě, ale ve stejné budově, potkávali se občas tady.

Ale protože od školy uběhlo už mnoho let a oni toho o sobě navzájem moc nevěděli, bavili se většinou o sportu, anebo o ženských. Tak jako dneska.

Ten druhý odpověděl: „Tak možná je to hovadina, ale je to pravda.“

Jednalo se o poměrně překvapivou informaci, kterou mu právě sdělil. Totiž že když drží holka ráno v metru v ruce takovej ten termohrnek na kafe, tak je to tajný znamení, že má zájem o sex během polední pauzy.

„Je to mezi zasvěcenejma lidma naprosto nezpochybnitelnej signál,“ prohlásil.

Ten druhý se na chvíli zamyslel. Musel uznat, že sem tam takové ženy v metru potkává. Ale nikdy by ho nenapadlo, že to má jinej význam, než že prostě pijou kafe.

„No a když takovou holku v metru vidím a chtěl bych ji opíchat… to k ní mám jako přijít a říct jí to?“

„Ne. Přijdeš k ní a zeptáš se: Co pijete? Latté, nebo capuccino?“

„Cože?“

„Když řekne latté, tak to budete v poledne dělat u tebe, a když capuccino, tak u ní.“ Vysvětlil, že si pak vymění telefonní čísla, nebo rovnou adresu, kde se v poledne sejdou. Podstatné bylo, že to musí proběhnout ten samý den.

Řekl pochybovačně: „A když řekne… já nevím, že pije mocca?“

„Tak nic, v tom případě máš smůlu. Ale co jsem slyšel, tak se to moc nestává. Ty holky jsou z týhle hry úplně rozdrážděný.“

Ještě dodal, že to je sexuální hra původem z New Yorku, odkud se však přes Internet rozšířila do dalších měst. „V Praze se to rozjelo tak před dvěma měsícema. Ale všichni říkají, že to je úplnej sexuální Klondike,“ řekl. „Ty pražský holky jsou naprostý dračice!“

Chvíli mlčeli. „No ty vole, tak o tom jsem neměl ani tušení!“, hlesl stále trochu nevěřícně ten druhý.

A kroutil hlavou ještě po chvíli, kdy odcházel z hospody, a jakmile za ním zaklaply dveře, tak vytáhl muž u stolu mobil, vytočil číslo jejich společného známého, rovněž bývalého spolužáka, a řekl: „Kamaráde, ten má v tý palici vymetýno. Sežral to i s chlupama.“

Společně se pak bavili různými scénáři toho, co se asi tomu nebožákovi v nejbližších dnech přihodí. Nejmírnější varianta počítala s tím, že mu žena, které předá papírek se svou adresou, vylije obsah svého termohrnku na hlavu. Konkrétně se dá tušit, že to bude latté.

Ani jeden se té komické představy nemohl nabažit. Škoda, že u toho nebudou moci být!

Aspoň se těšil, až si to v některém z následujících dní při obědě detailně vyslechne. A pak si vychutná, jak mu řekne, že je důvěřivý trumbera.

Jenže tenhle ani následující týden to nevyšlo, a nepotkali se ani pak. Po měsíci mu to už začalo být divné, a tak mu zkusil napsat esemesku. Přišla mu stručná odpověď, že má hrozně práce, a to bohužel často i přes poledne.

Víceméně náhodou se po pár měsících dozvěděl, že v administrativním centru už nepracuje. Došlo mu, že chudák asi dostal výpověď. Tím se to celé vysvětlilo! Bylo mu bývalého spolužáka líto, ale jak už bylo řečeno, vlastně se ani moc neznali. Takže se mu ta krátká epizoda brzy celá vykouřila z hlavy.

Vzpomněl si na ni až zhruba po půl roce, kdy na titulní straně evropského vydání Wall Street Journal vyšel článek o pozoruhodně hře, kterou vymyslel mladý podnikatel z Prahy a která se odtud rozšířila i do dalších měst, například New Yorku. Úspěch zaznamenala zejména verze využívající mobilní telefony.

Aplikace s nezvyklým názvem „Latté, Or Capuccino?“ se ten týden probojovala do desítky nejprodávanějších na světě.

Webdesign: Cyber Fox, s.r.o.

Chci poslat knížku

Políčka označená * jsou povinná.

Knížky vám pošlu poštou na dobírku. K ceně knížek tak připočítejte poštovné a dobírkovné cca 120 Kč. Jestli chcete knížky poslat nebo zaplatit nějak jinak, není problém, napište mi to do vzkazu o políčko výš. Nebo na zfleku@extramedia.cz.

Zavřít