Psáno z fleku

Zničený život

Řekl: „Moje žena mi zkazila život.“

Psycholog a manželský poradce Krása se usmál a nabídl mu židli. „Nejste první ani poslední. Posaďte se.“

Cítil se nesvůj. Dlouho váhal, jestli se do poradny vypravit, ale prostě to někomu potřeboval říct.

Krása samozřejmě poznal, že se potýká s rozpaky. „Je mi jasné, že se necítíte komfortně. Ale mohu vás ujistit, že jsme špičkovým zařízením světové úrovně.“

„Tak o tom nepochybuju,“ řekl muž. „Našel jsem vaši poradnu na Internetu. Jsou tam na vás ty nejlepší reference.“

Krása udělal takovou tu sebevědomou grimasu, kdy chlap sevře rty a vystrčí bradu, což si muž vyložil jako odpověď ve stylu: „Nijak mě to nepřekvapuje, jsme prostě nejlepší!“, ale ve skutečnosti to znamenalo: „Jistě, že jsou tam ty nejlepší reference, vždyť jsem je taky psal já!“.

Muž váhavě řekl: „Vlastně ani nevím, jak začít.“

Krása odpověděl: „To je problém většiny lidí, když sem přijdou poprvé. Víte co? Zkusím vám pomoct. Povězte mi, jak dlouho jste ženatý.“

„Patnáct let,“ řekl muž.

„Kde jste se seznámili?“

„Chodili jsme spolu na vysoké na hodiny angličtiny. Ale to už je strašně dávno.“

„Vida, takže studentská láska,“ řekl Krása. „Děti?“

„Tři.“

„Vaše žena pracuje?“, pokračoval Krása ve výslechu a psal si poznámky.

„Teď už ano. Ale s dětmi byla skoro deset let doma.“

Krása se zamyslel. „Začíná se mi to skládat dohromady.“

„Jen si nemyslete,“ poznamenal muž.

„Asi bych už dokázal říct, v čem je váš problém. Víte co? Zkusím to několika větami zformulovat a vy mě když tak přerušte,“ řekl Krása.

Muž pokrčil rameny, jakože to můžou zkusit.

Krása se nadechl. „Tak předně máte najednou pocit, že vaše žena už není ta sympatická kráska, do které jste se před lety bezhlavě zamiloval. Nemá pochopení pro vaše koníčky, které se jí předtím zdály tak zajímavé, a dělá vám scény kvůli každému večeru, který nestrávíte doma. Někdy vám dokonce…“, ale to už to muž nevydržel a přerušil ho.

„Nic z toho není pravda!“, řekl.

Krása se zarazil. „Ale říkal jste, že vám ničí život?“, namítl.

„To ano,“ přikývl muž. Ale je stále skvělá a já ji miluji stejně jak kdysi, ne-li víc. Moje koníčky zbožňuje a dokonce se na mě zlobí, když se jim málo věnuji. Nevadí jí, když nejsem doma. A nepamatuji si, že by mi kdy udělala scénu," řekl.

Krása na něj zaraženě hleděl.

Muž se zarazil. „I když počkejte, minulý rok mi udělala scénu, když měla chřipku a já nechtěl odjet na pánskou jízdu na hory. Myslela si, že se kvůli ní demonstrativně obětuji. Ale já chtěl opravdu zůstat radši s ní!“, řekl muž.

Krása zmlkl a podíval se na návštěvníka, teď maximálně podezřívavě. „Děláte si ze mě legraci?“

„Co prosím?“, nechápal muž.

„Přišel jste sem s tím, že vám manželka zničila život. A teď mi ji líčíte jako nejskvělejší ženu.“

„Obojí je pravda,“ vzdychl muž.

„Nerozumím.“

Muž tlumeným hlasem řekl: „Předpokládám, že jste jako profesionál v oboru naprosto diskrétní.“

„Naprosto,“ řekl Krása.

Muž řekl: „Jmenuji se Kuchař. Kamil Kuchař. Možná jste mé jméno už slyšel. Jsem celkem… jak bych to řekl? … komerčně úspěšný spisovatel.“

„Panebože!“, řekl Krása. „Nechápu, že jsem vás hned nepoznal!“ Ano, muž se mu zdál povědomý, ale nevěděl odkud. Teď už samozřejmě ano.

Kuchař patřil v Česku k nejprodávanějším spisovatelům. Jeho romány ze současnosti, často s dramatickou zápletkou, byly milované čtenáři, ale vysmívané kritikou. A v poslední době dokonce už jen ignorované.

„No ale co já pro vás mohu udělat?“, zeptal se Krása.

Muž zopakoval, že mu jeho žena zkazila život.

„Ale říkal jste … popsal jste ji jako učiněného anděla?!“, řekl Krása.

„No právě!“, řekl trpce muž. A pak, jako kdyby se v něm cosi zlomilo, se rozpovídal. „Chápete, jak mě tou svou dokonalostí a láskou postupně likviduje? Jak mě tím nekonečným štěstím spaluje za živa?“

Muž zvýšil hlas a působil teď na nejvyšší míru rozčíleně. „Člověče, uvědomujete si, že jsem byl ve dvaceti nejtalentovanějším autorem své generace? Jaké velké věci já mohl napsat? Kdybych byl jen trochu nešťastný? Ale ne, já si musel vzít tu nejhezčí a nejhodnější ženu v republice. Vy si myslíte, že když vás někdo miluje a zbožňuje, že můžete napsat velký generační román? Že kdyby měl Tolstoj manželku, která by mu dělal  svačiny do práce a posílala po patnácti letech manželství zamilované esemesky, že napíše Annu Kareninu?“, křičel.

Krása ho s úžasem, beze slova pozoroval.

Muž řekl, teď už tiše a rezignovaně: „Hovno, příteli.“

Pak vstal, vida, že mu Krása nepomůže, zamířil ke dveřím a bez dalšího vysvětlení odešel.

Manželskému poradci zazvonil telefon. Volala mu jeho vlastní žena. A dřív, než ji stačil pozdravit, na něj začala vřískat, že když na záchodě spotřebuje hajzlpapír, že ho má taky koupit, anebo jí to aspoň milostivě říct.

Krásu napadlo, jak je Bůh nespravedlivý, že ho neobdařil literárním talentem.

Webdesign: Cyber Fox, s.r.o.

Chci poslat knížku

Políčka označená * jsou povinná.

Knížky vám pošlu poštou na dobírku. K ceně knížek tak připočítejte poštovné a dobírkovné cca 120 Kč. Jestli chcete knížky poslat nebo zaplatit nějak jinak, není problém, napište mi to do vzkazu o políčko výš. Nebo na zfleku@extramedia.cz.

Zavřít