Psáno z fleku

Dílo nás přežije, to je jasný

Jestli jste si někdy kupovali sendvič u pumpy a kontrolovali jste datum spotřeby, asi jste si všimli nenápadný věty: „Osobně pro vás připravila Jarka.“ Já jsem Jarka.

Neříkám to, abyste mi byli vděční. Nás holek tam pracuje víc. Taky Blanka, Jana, Emička a Karolína. Tý řekli, že má jméno moc dlouhý, tak na obal tisknou jen Karol.

Nejčastěji dělám tuňákovej, šunkovej se sejrem a vajíčkovej se slaninou. Jsou lidi, kteří nad našima sendvičema ohrnujou nos, ale já vám můžu zaručit, že jsou z čerstvejch a fajnovejch surovin.

Teda jako nemyslete si, že nějak propaguju svýho zaměstnavatele. Mně je celkem jedno, jak mu ten jeho byznys funguje, to si můžete bejt jistí. Pro mě je důležitý, jestli vám ty moje sendviče dělají radost.

A ten podpis na sendviči je pro mě důležitej.

Nejsem blbá a vím, že to u sendvičů nefunguje jako u knížek. Že se u pumpy neprohrabujete ledničkou a neříkáte: „Zatraceně, od Jarky je tu jen tuňákovej, ale ten už jsem měl. Zajímalo by mě z její tvorby ještě něco jinýho.“

Netvrdím, že takovej sendvič je to samý jako básnička nebo románová trilogie. A že do těch krajíčků toustovýho chleba dávám duši. Ale snažím se rozdávat radost. Dokonce jsem měla problémy s tím, že jsem do šunkovejch dávala o krapet víc šunky, než bylo předepsaný. Urovnalo se to, ale ve firmě se to dost nepříjemně řešilo.

Když ten sendvič udělám, tak myslím na toho, kdo ho bude jíst. Jestli to bude řidič tiráku, kterej ho spolkne na tři kousnutí za volantem, anebo nějakej vyfintěnej manažírek v naleštěným bouráku. Ale chci, aby si oba říkali: „Hm, ta Jarka ale umí, marná sláva!“

Možná jste v bulváru četli o chlápkovi, kterej se přes ten podpis na sendviči do jedný holky zamiloval, posílal jí celý měsíce kytky a nakonec se vzali. Že jsou to vymyšlený hlouposti, asi chytrejm lidem, jako jste vy, nemusím zdůrazňovat. Ale lhala bych, kdybych říkala, že jsem o ničem takovým ani vteřinu nesnila.

Doufám, že z tohohle mýho proslovu nezískáte pocit, že jsem nějaká poblázněná blbka. To teda nejsem. Ani poblázněná, ani blbka. Ale nejsem ani obyčejná holka, vlastně nejsem vůbec holka. Jsem sendvičovací stroj MX34 vyrobenej v Německu.

Majitel mě byl osobně koupit před čtyřma rokama. Nápad tisknout na sendviče ženský jména dostal  po měsíci provozu. Že to těm sendvičům a wrapům jako dodá lidskej dotek a budou populárnější. No a světlo světa, teda spíš tý naší malý výrobny, spatřila Jarka. Teda já.

Můj čas je vyměřenej. Když děláte práci jako tuhle, tak se to na vás podepíše. Dlouho nevydržíte. Sama cejtím, že už mě něco tahá tuhle i támhle, prostě nejsem v tý kondici, jako když jsem byla ještě v záruce. Párkrát jsem byla na dílně pod rukama technika. A vím, že jednou se z dílny už do výrobny nevrátím.

My tvořivý osobnosti máme výhodu, že i když ta naše pozemská schránka doslouží, tak pořád je tu odkaz v našem díle. A doufáme, že jsme se těm lidem, pro který jsme to dělali, dostali aspoň trochu pod kůži. Nebo do žaludku, jestli mi teda rozumíte.

Rozhodne to čas, ale já si fakt myslím, že mým majstrštykem byl vajíčkovej se slaninou.

Webdesign: Cyber Fox, s.r.o.

Chci poslat knížku

Políčka označená * jsou povinná.

Knížky vám pošlu poštou na dobírku. K ceně knížek tak připočítejte poštovné a dobírkovné cca 120 Kč. Jestli chcete knížky poslat nebo zaplatit nějak jinak, není problém, napište mi to do vzkazu o políčko výš. Nebo na zfleku@extramedia.cz.

Zavřít