Tyhle vtipy o blondýnkách

Tyhle vtipy o blondýnkách

Blondýnka vejde do baru a objedná si martini s olivou.

„Tohle mě teda fakt už štve,“ řekne barman, který umývá sklenice. Osuší si ruce utěrkou a začne blondýnce připravovat drink.

Ona se tváří lehce dotčeně. „Já vás štvu?“, zeptá se.

„Ale ne,“ ujistí ji okamžitě barman. „Vy vůbec ne, slečno.“

Ji to potěší. Oslnivě se na něj usměje, jak umí jen blondýnky s hezkou pletí, vkusným makeupem a červeně nalakovanými nehty. „A co vás teda štve?“

Barman dokončí přípravu koktejlu, v kterém nešetří martinim ani vodkou. Ba naopak, je v tomto ohledu velmi štědrý. „Štve mě, že znám spoustu vtipů, který začínají tím, že blondýnka vejde do baru,“ řekne.

„Aha,“ usměje se blondýnka. „Hihi, to je legrační. Já žádný neznám?“

Barman zkontroloval připravený drink, spokojeně přimhouřil levé oko a postavil skleničku na bar před blondýnku.

Řekne: „Třeba ten o tý blondýnce, která přijde do baru a má ropuchu na hlavě?“

Blondýnka se zachichotá. „Ten fakt neznám. To je jako vtip, nebo pravda?“

Barman pokrčí rameny. „Prostě se to stalo. Ta holka s ropuchou přijde do baru a barman řekne: Fuj, prokristapána, co to je?“

„Hi, hi,“ zasměje se blondýnka.

Barman řekne, že to ještě není celé.

„Aha,“ sklopí blondýnka zraky. Pak je zvedne. „A jak je to dál?“

Barman pokračuje. „No a ta žába řekne: Hele, já fakt nevím. Ale začalo to jako takovej malej pupínek na zadku.“

Blondýnka se na něj dlouze dívá.

Barman ten pohled nevydrží a začne umývat sklenice, které má před sebou v dřezu.

„Hele,“ řekne blondýnka.

Barman se na ni podívá. Není sám se sebou spokojený. Ví, že by si neměl nikdy tropit žerty ze svých hostů. Na druhou stranu snad nikomu neublížil, nebo snad ano? Řekl jen další z tisícovky vtipů o blondýnkách.

„Vy si asi myslíte, že jsem úplná píča, že jo?“, řekne blondýnka.

Barman teď horlivě umývá sklenice od piva. Má jich v dřezu asi deset, takže to ospravedlňuje jeho pracovní nasazení.

„Kurva, to si teda fakt nemyslím,“ řekne horlivě.

„Tak mi teda řekněte,“ prohlásí blondýnka, „jak by asi žába věděla, že má pupínek na zadku? Viděl jste někdy žábu? V jak hrozným stavu má pleť, do prdele?“

Barman přestane umývat sklenice a loktem zastaví vodu tekoucí z kohoutku. V baru se najednou rozhostí ticho.

„Byla to hloupost,“ řekne tiše.

„Co byla hloupost?“, zeptá se nechápavě blondýnka.

„Že jsem si neuvědomil, jak je to s tou žábou … myslím s její pletí a tak.“

Blondýnka se usměje. „Tak chápete, že je to pitomost, ne?“, řekne. „Žába by si prostě nemohla všimnout nějakýho pupínku na svým zadku.“

Barman z ní nespouští oči. „Teď je mi to naprosto jasný.“

Blondýnka je potěšená, cítí se však trochu nervózně z barmanova upřeného pohledu. „Proč na mě tak koukáte?“, zeptá se.

„Protože vás miluju,“ vydechne barman. V baru se rozhostí dlouhé, skoro až nekonečné ticho. Je tak dlouhé, že kdybychom byli důslední, tak skončí až v následující povídce. Nebo dokonce až románu. Ale protože autor je všemocný, může na závěr povídky zrychlit čas a přeskočit nezáživné dlouhé minuty, kdy na sebe barman a blondýnka pouze hledí.

„Víte,“ řekne nakonec blondýnka. „Mohla bych se s váma vyspat, případně bych vás mohla vykouřit. Ale na to mi nejste dostatečně sympatickej.“

Barman jen neutěšeně vydechne.

„Ale mohla bych vám ho jen tak vyhonit rukou. Teda jestli byste měl zájem?“, řekne.

Barman se na ni podívá. Několik milisekund není vůbec jasné, jak tahle epizoda skončí.

Mohli byste si vsadit, kdybyste chtěli.

Ale rychle.

Protože už je tu rozuzlení.

Barman si odkašle, aby o tom, co se chystá říct, nemohlo být nejmenších pochyb.

Webdesign: Cyber Fox, s.r.o.

Chci poslat knížku

Políčka označená * jsou povinná.

Knížky vám pošlu poštou na dobírku. K ceně knížek tak připočítejte poštovné a dobírkovné cca 120 Kč. Jestli chcete knížky poslat nebo zaplatit nějak jinak, není problém, napište mi to do vzkazu o políčko výš. Nebo na zfleku@extramedia.cz.

Zavřít