Vždycky si můžeš hodit mincí

Vždycky si můžeš hodit mincí

Když to shrneme, tak ta bruneta je nepochybně přítulnější, řekl si Radek. Ale na druhou stranu nelze pominout, že ta druhá, ta zrzka, je … prostě to je zrzka. Podle všeho přírodní. A Radek nikdy se zrzkou nespal a z nějakého důvodu ho to vzrušovalo.

Opřel se o umyvadlo na pánských toaletách klubu DD25, opláchl si obličej a podíval se na svůj odraz v zrcadle. Měl upito, takže se s ním malý kamrlík s počmáranými stěnami trochu točil, ale jinak byl s tím, co v zrcadle viděl, celkem spokojený. Kruhy pod očima měly své vysvětlení, vždyť byly dvě hodiny ráno. Ale i ty v kombinaci s interesantní pobledlostí dodávaly jeho zjevu nádech nenucené nonšalance. Zkrátka vypadal dobře.

Jen kdyby věděl, po které z těch dvou holek vystartovat! Motal se doteď kolem obou, společně s dalšími několika kámoši, a celkem sebevědomě to bral tak, že má vysoké šance u obou. Ale držet si dvě želízka v ohni je častá chyba začátečníků. Mezi ně ovšem on nepatří. A tedy ví, že ve dvě po půlnoci už prostě musíte vsadit všechno na jednoho koně. Nebo klisnu, jakkoli to nezní moc korektně.

Nahlas vzdychnul. Fakt se nemohl rozhodnout. Ale patřil vždycky mezi lidi, kteří věci řeší, a ne se jimi bezúčelně zaobírají. A tak sáhl do kapsy kalhot, kde měl drobné, a jednu minci vytáhl. Byla to dvacetikoruna.

„Dvacítka bruneta, lev zrzka,“ řekl polohlasem. Pak vyhodil minci do vzduchu, připraven ji druhou rukou chytit a položit na hřbet té první.

Mince nabrala výšku, otáčela se a … a pak se v nejvyšším bodě ve vzduchu zastavila.

„Ty vole, kurva, co to je?“, řekl Radek. Ještě nikdy nic takového neviděl. Dvacetikoruna jakoby zamrzla v jednom místě.

Pocítil dokonce cosi jako strach. Je při smyslech? Neztrácí vědomí? Zásadně nebral drogy, možná sem tam kokain, ale to se nepočítá, a navíc dnes večer byl čistý. Nepřimíchal mu někdo něco do pití?

Ale bylo mu fajn. Jak už bylo řečeno, byl trochu opilý, ale ne moc. Teď tedy rozhodně vystřízlivěl. Sáhl si levou rukou na pravé a pravou na levé rameno. Jakoby se chtěl rozcvičit. Dotkl se prstem špičky nosu. Všechny reflexy mu fungovaly.

„No do prdele?“, řekl znovu. Tentokrát se odhodlal na minci sáhnout. Byla ve vzduchu jako přibitá. Nemohl s ní vůbec hnout!

„Zastavil jsem čas,“ ozval se mužský hlas. Radek polekaně uskočil. Hned vedle něj stál muž středního věku v elegantním tmavém obleku. Vůbec si ho neviděl přicházet.

„Cože jste?“, zeptal se Radek.

„Zastavil jsem čas. Běží jen pro nás dva. A to ještě zdánlivě.“

Radek zavrtěl hlavou, co že to je vedle něj za blázna. Udělal ještě jeden pokus a hrábl po dvacetikoruně, že ji silou popadne, strčí do kapsy a odejde. Co se týče těch holek, stejně byl rozhodnutý spíš pro tu zrzku.

Ale mince se ani nepohnula. Naopak se o ni málem zranil. S hlasitým syknutím ruku odtáhl.

„Zastavil jsem čas,“ zopakoval po třetí muž.

„Kdo jste zač?“, zeptal se Radek.

„Jsem z oddělení supervize. Mám vás a vaši budoucnost na starosti. Zkoušíme teď takový pilotní program, ve kterém vybraným lidem umožňujeme informované rozhodování.“

Radek se na něj díval jako na blázna. „Vůbec vám nerozumím!“

„To vám snadno vysvětlím,“ usmál se muž. „Vy se teď rozhodujete, kterou z těch dvou slečen opícháte.“

„No dovolte?!“, zaprotestoval Radek.

„A já vám, pokud budete mít zájem, mohu říct, co vás bude čekat, když se rozhodnete pro zrzku, a co pro brunetu.“

Radek se rozhlédl. „Tohle je nějaká skrytá kamera. Poslaly vás ty holky, že jo?“

Muž jen zavrtěl hlavou. „Poslyšte, dokážu zastavit čas jen na relativně krátkou dobu. Takže uděláte líp, když přestanete přemýšlet o hloupostech a budete mě poslouchat.“

Radek opravdu zmlkl, protože v tom bylo cosi přesvědčivého.

„Tu brunetu celkem snadno dostanete do postele. Když ji …“, podíval se na hodinky, „… řekněme za deset, patnáct minut pozvete na další drink, za půl hodiny se s ní budete líbat a ve tři, nejpozději v půl čtvrté ji máte doma v posteli.“

„Je dobrá v posteli?“

„Ehm …“, muž se diskrétně usmál, „… na to jsou potřeba vždy dva. Ale ano, bude to vzhledem k okolnostem celkem slušný sex. Mírně nadprůměrný, abych byl přesný.“

„Vzhledem k jakým okolnostem?“, zeptal se Radek, opět popuzeně.

„Tak je skoro neděle ráno, oba jste opilí … co byste čekal, člověče?“

„Ještě by mě zajímalo, jestli od té holky něco nechytím?“ Radek ztišil hlas. „Nemám rád kondomy.“

„Ona bude na kondomu trvat. A má balení v kabelce, takže se z toho nevyvlíknete.“

„Hm,“ řekl Radek.

„Nebudou s ní jinak žádné problémy. Ráno odejde z vašeho bytu. Sice jí dáte telefonní číslo, ale už se neozve,“ řekl.

Radek souhlasí, že je to ten nejlepší možný průběh, byť zároveň se cítí lehce uraženě. „A netušíte, proč se neozve?“

Muž se usměje, přičemž si v duchu pomyslí něco o mužské ješitnosti. „Má přítele. Je tenhle víkend mimo město, tak se rozhodla, že se trochu pobaví. A vy se jí líbíte.“

To se zdá Radkovi jako fér vysvětlení. Oukej, takže bruneta je taková sázka na jistotu. Jenže jeho mnohem víc přitahuje ta zrzka.

„Té se také líbíte,“ řekl muž, což Radka samozřejmě potěšilo. A ještě to víc vybudilo jeho touhu.

„Je tam dole zrzavá?“, zeptal se.

„To si budete muset zjistit sám,“ skoro odsekl muž.

„Tak pardon,“ řekl Radek omluvně.

„Ale dneska se to stejně nedozvíte,“ dodal muž.

„Ne? Proč ne?“

„Ona vám dneska nedá. Bude hodně mazlivá, dokonce si k vám sedne do taxíku, ale nakonec se od vás jen nechá odvézt domů. A nahoru k sobě vás nepustí,“ řekl muž.

„To se ještě uvidí,“ řekl Radek, kterému jakoby hladký popis sexu s brunetkou dodal sebevědomí.

„Říkám vám, jak to bude. S tím nic nenaděláte.“

„Ale proč, zatraceně?“, zeptal se Radek.

„Protože se jí opravdu líbíte. A ona teď nikoho nemá, takže přemýšlí o vážnějším vztahu. Až bude vystupovat, dá vám telefonní číslo.“

„Tak s tím si nezapíchám,“ řekne Radek, kterému to přijde vtipné, a hned se své pohotové hlášce zasměje. Omluvme ho, jak bylo řečeno, je opilý.

„To ne,“ souhlasí muž. „Ale hned zítra to číslo vytočíte, v pondělí večer spolu půjdete do kina, hned další den na večeři a pak se s ní vyspíte.“

„V úterý?“

„Jo, bude souhlasit, že s vámi půjde do bytu. Na skleničku sektu. Ale ani tu láhev z ledničky neotevřete.“

„A sex? Bude to stát za to?“, chce zase vědět Radek.

„Bude to velmi uspokojivé,“ odpoví muž.

„A je zrzavá i dole, že mám pravdu?“

Muž povzdechne a podiví se Radkově jednoduchosti. Ale nechce ho trápit. „Ano, je i tam dole zrzavá.“

„Já jsem to věděl!“, plácne Radek dlaněmi radostně o sebe. Ukáže na dvacetikorunu visící ve vzduchu. „Tak tu legraci můžeme zase pustit, ne?“

Muž řekl: „To není všechno.“

„Není to všechno?“

„Tím sexem to samozřejmě neskončí. Ve čtvrtek a v sobotu se spolu vyspíte opět.“

„No ale to je čím dál tím lepší!“, řekl Radek.

„Koncem měsíce si k vám nastěhuje pár věcí. Kartáček na zuby plus další věci do koupelny, nějaké oblečení a prádlo. Chápejte, je to praktické, když u vás bude tak často přespávat.“

„To chápu,“ řekl Radek.

„Za další měsíc se k vám přestěhuje natrvalo. Teda bude ještě oficiálně držet svůj původní byt, ale za čtvrt roku oba uznáte, že to nedává smysl. A tak oznámí domácímu, že se stěhuje pryč a začnete bydlet spolu.“

Radek mlčí. Poškrábe se rozpačitě na hlavě. „Asi otěhotní, že jo?“

„Řekne vám to příští rok na jaře. To už bude v druhém měsíci.“

„Klára mi to řekla hned.“

„Klára je …“, podíval se na Radka zkoumavě muž.

„Moje ex. Bejvalka,“ řekl Radek. „Chodili jsme spolu tři roky. To dítě si nakonec nechala vzít. A rozešli jsme se asi dva měsíce potom.“

„Tentokrát se vaše díte narodí,“ řekl muž.

„Kluk? Nebo holka? A co bude dál?“, chtěl vědět Radek.

Muž odpověděl, že víc mu říct nemůže. A že už stejně bude muset jít, protože mu řekl všechno, co pro kvalifikované rozhodnutí v této věci musí vědět.

„Ale to je strašně málo,“ zvolal Radek, rozčílený na nejvyšší míru. „Když už jste o tom začal mluvit, tak pokračujte!“

Muž se zasmál, jakoby zaznělo něco bůhvíjak vtipného. To Radka rozčílilo. Vzkypěly v něm emoce, hlavně vztek a určitá sebelítost. Tak on se stane otcem? A tenhle zmetek v obleku mu odmítá říct, jestli to bude holka, nebo kluk? Taky jestli jsou dítě a matka po porodu v pořádku?

Měl toho dost. Byl rozhodnutý to z muže třeba vymlátit, bude-li to nutné. Otočil se k němu a hrábl po klopách jeho saka, ale ruce jen máchly do prázdna. Byl pryč. Zmizel. Radek překvapeně zamrkal a zjistil, že stojí v kamrlíku na pánských toaletách sám.

Něco hlasitě cinklo. Radek se otočil. Byla to dvacetikoruna, která dopadla na podlahu. Sehnul se pro ni a strčil ji do kapsy, aniž se podíval, kterou stranou vzhůru dopadla. Vyšel ven do chodby.

Bruneta i zrzka seděly u jeho stolu a pily brčkem koktejl. Když ho spatřily, tak na něj zamávaly.

Webdesign: Cyber Fox, s.r.o.

Chci poslat knížku

Políčka označená * jsou povinná.

Knížky vám pošlu poštou na dobírku. K ceně knížek tak připočítejte poštovné a dobírkovné cca 120 Kč. Jestli chcete knížky poslat nebo zaplatit nějak jinak, není problém, napište mi to do vzkazu o políčko výš. Nebo na zfleku@extramedia.cz.

Zavřít