První kroky na Měsíci

První kroky na Měsíci

Když jsem byl kluk, táta se mě zeptal, jestli vím, kdo to byl Buzz Aldrin.

„Přece astronaut, táto,“ odpověděl jsem mu. „Druhej člověk v historii, kterej vkročil na povrch Měsíce.“

„To máš pravdu, Jimmy,“ řekl táta. „Buzz Aldrin byl druhej na Měsíci. Ale už se moc nemluví o tom, že byl první, kdo se na Měsíci vykakal.“

Což je historickej fakt. Táta to viděl v jednom dokumentu v televizi National Geographic a mně vždycky přišlo hrozně chytrý, že mi to jako klukovi zdůrazňoval.

Hodně lidí se snaží, aby v něčem nebo někde byli první. Jako Rick od nás ze stavby, kterej touží po tom, aby na novým bagru, kterej firma koupila a bude se uvádět do provozu, byl prvním bagristou.

Připomenu, že já jsem o tři roky starší, na střední škole jsem měl lepší známky a v testech zručnosti jsem v disciplíně „couvání podle zpětnejch zrcátek“ získal na bagru víc bodů než Rick. Nevím, jak vám, ale mně z toho vychází, že na tom novým bagru bych měl být první bagrista já.

A do toho slyším: „Hele, Rick je silnej kandidát, on je oblíbenej v kolektivu“, což je samozřejmě blbost, a taky: „Ty jsi zapomněl, že v disciplíně ‘nabírání štěrku lžící’ jsi skončil až za Rickem?“.

No zatraceně, jestli mám bejt upřímnej, tak v týhle disciplíně jsem s Rickem fakt těsně prohrál, ale netuším, proč by to mělo hrát roli. V disciplínách „betonování“ a „jízda zručnosti v hustém dešti“ jsme měli oba s Rickem stejně bodů, a v disciplíně „ostříkání bagru proudem vody“ jsem ho strčil do kapsy od montérek.

Tak co se tady hraje za špinavou hru?

Ráno si mě zavolal stavbyvedoucí a řekl: „Člověče, Jimmy, vykašli se na to blbý soutěžení. Copak není jedno, kdo bude první bagrista?“

Já na to: „Johne, to víš, že je mi to jedno. Já se nikam necpu a první bejt nemusím. Můj hrdina je Buzz Aldrin a ten byl na Měsíci taky druhej.“

Samozřejmě jsem mu nevyprávěl, že Buzz Aldrin byl zase první člověk v historii, kterej se na Měsíci vykakal, protože tuhle hluboce filosofickou úvahu mýho táty by tím svým jižanským pidimozkem nejspíš nepobral.

„Hele, jsem fakt rád, že to nechceš hrotit,“ řekl.

Ještě chvíli jsme kecali. Vykládal mi, že my všichni na stavbě jsme jedna velká parta a že je každýmu vážně ukradený, jestli je někdo první, anebo druhej bagrista. Mohl jsem mu říct: „Hele, Majku, a pokud je to teda jedno, tak proč tady o tom tak dlouho kecáme?“, ale držel jsem klapačku.

Odpoledne za mnou přišel Rick a povídá: „Jimmy, jestli fakt tak strašně toužíš po tý funkci prvního bagristy, tak já tě to nechám dělat. Mně je to u prdele,“ lhal, jako když tiskne.

To je přesně taktika lidí, který musí bejt ve všem první. Dělaj kvůli tomu psí kusy, a když si to vybrečí a fakt jsou potom první, tak se začnou tvářit, že je to vlastně nezajímá, že jestli teda jako všichni chtějí, tak se obětujou a ten první flek vezmou. Ale že na tom samozřejmě netrvají a klidně ten flek nechají nekomu jinýu.

Jen je pak ale nutný počítat s tím, že ta náhrada bude asi horší než oni, to dá rozum.

Večer Jeanny v baru povídá, když mi točí pivo: „Tak co, Jimmy, prej vám zejtra přivezou ten novej bagr. Už se na něj těšíš, co?“

A já jí odpověděl: „Víš, že ti ani nevím, Jeanny, já tyhle věci zase tolik neprožívám.“

Jeanny na to, „Jen nekecej, když jsi před měsícem říkal, že ten novej bagr koupíte, tak ti úplně zářily voči. Přede mnou to neutajíš, Jimmy, ty jsi v tomhle srdcař.“

Už jsem jí neřekl, že před měsícem jsem bral jako hotovou věc, že budu jmenovanej prvním bagristou já. Ani ve snu by mě nenapadlo, že se na to místo začne Rick tlačit. Když se novej bagr kupoval před dvěma lety, tak jsem zase já srazil paty a ani jsem necek, že bude prvním bagristou starej Walker.

Svět má mít svůj řád. A teď jsem byl na řadě já. Jenže to by na světě nemohli bejt vychytralý parchanti, který jdou za prvním flekem klidně i přes mrtvoly.

Druhej den stál už novej nablejskanej bagr před domkem stavbyvedoucího, on si nás tam všechny bagristy zavolal a řekl: „Tak tohle je ta nová žlutá mrcha, chlapi,“ a my jsme zamručeli, že je to krasavice, a stavbyvedoucí řekl: „Ricku, tady jsou klíčky a běž nahodit motor. Protože ty budeš na tom novým bagru prvním bagristou.“

Jenže Rick ty klíčky vzal, napřáhl ruku s nima směrem ke mně a prohlásil přede všema: „Běž ten motor nahodit ty, Jimmy, já si myslím, že prvním bagristou bys měl bejt ty.“

Čímž mě teda dost odrovnal a já měl málem knedlík v krku, jak jsem byl dojatej, a jen jsem heknul: „Dík, Ricku, to je vod tebe fakt hezký!“, vylezl jsem nahoru do kabiny, strčil klíčky do zapalování a motor nastartoval. Měl nádhernej hlubokej zvuk.

Po směně jsem si pak vzal čistej, trochu svátečnější vohoz, a zašel jsem na hřbitov k tátovu hrobu. A pověděl jsem mu zhruba tohle: „Táto, ty víš, že jsem tě vždycky respektoval. A že jsem stejně jako ty uznával Buzze Aldrina. Ale ode dneška bude mým hrdinou Neil Armstrong. Protože bejt první na Měsíci je důležitější než se tam první vykakat, prokristapána, já nechápu, jak jsem ti to mohl uvěřit. I když mi je jasný, že jsi to myslel dobře. Tak se táto nezlob.“

Večer v baru jsem řekl Jeanny, ať natočí jedno velký pivo pro prvního bagristu.

Webdesign: Cyber Fox, s.r.o.

Chci poslat knížku

Políčka označená * jsou povinná.

Knížky vám pošlu poštou na dobírku. K ceně knížek tak připočítejte poštovné a dobírkovné cca 120 Kč. Jestli chcete knížky poslat nebo zaplatit nějak jinak, není problém, napište mi to do vzkazu o políčko výš. Nebo na zfleku@extramedia.cz.

Zavřít