Budu stát při vás

Budu stát při vás

Sexuální terapeutka Rokytová se na pár sedící v křeslech proti ní co nejpřívětivěji usmála. „Každopádně jste udělali dobře, že jste přišli. Oba!“

Hamplová, která schůzku domluvila, úsměv opětovala.

Hampl seděl jako zařezaný, ale aspoň už nemumlal nic o tom, že on si tuhle šaškárnu nevymyslel, že je mu to celé nepříjemné a že se kdykoliv může sebrat a odejít domů.

Přesně to jí řekl už v čekárně, kde se s nimi přivítala, a pak ještě jednou v ordinaci, kam následně vstoupili.

„Tyhle záležitosti je nejlépe řešit společně,“ řekla Rokytová, a Hamplová dodala: „No dalo mi práci ho sem dostat, ale snad to k něčemu bude.“

„Pojďme si shrnout, v čem je váš problém,“ řekla Rokytová.

Pohlédla provokativně na Hampla, ale ten sklopil zraky.

U mužů nikdy nevíte. A zvlášť pokud jsou zároveň politiky jako Hampl. Rokytová měla Hamplovou mezi pacientkami už několik let a tušila, že se její muž snad angažuje v komunální politice, ale i tak ji překvapilo, když teď před volbami byla jeho obličejem oblepená půlka Prahy.

Vlastně ho do té doby neviděla, a tak byla překvapená i tím, že Hampl je celkem pohledný, inteligentně vyhlížející čtyřicátník. Ono je vždycky těžké si na základě informací o sexuálním životě představovat, jak daný člověk vypadá. A to i pro zkušenou terapeutku, jakou Rokytová byla.

Ale nemohla si pomoct. Ne že by sexuální život manželů Hamplových byl nějak extravagantní či vybočující z normálu. Spíše naopak, ty rady, pro které si Hamplová k Rokytové chodila, spočívaly naopak v tom, že si má své postelové hrátky s manželem učinit pestřejší a zajímavější.

Ovšem když někoho cestou do práce desetkrát uvidíte na billboardu, a zároveň máte v hlavě zasutou informaci, že ho před čtyřmi lety manželka načapala, jak si v koupelně zkouší její krajkové kalhotky typu tanga, tak se to prostě nemůže neprojevit.

Tipovala, že teď má na sobě něco mnohem fádnějšího, například modré trenýrky z obchodního domu Marks and Spencer.

„Paní Hamplová?“, řekla Rokytová, když její snaha navázat oční kontakt s Hamplem zkrachovala.

„V čem je náš problém?“, zopakovala Hamplová její otázku.

„Ano,“ podpořila ji Rokytová solidárním až spikleneckým zamrkáním.

„Problém je v tom, že náš sexuální život v podstatě přestal existovat!“, řekla Hamplová.

Opravdu byla ráda, že sem manžela dostala. Ten problém byl vážný. Od začátku kampaně, to jest více než tři měsíce – připomeňme, že Koalice za hezčí Prahu má kampaň důkladnou a poctivou – spolu ani jednou nespali.

Ne snad, že by se bez toho Hamplová nedokázala obejít, ono mít sex s manželem po dvaceti letech manželství není zas až takové terno, což s oblibou tvrdila kamarádkám. Avšak bála se, aby nedostatek nebyl příznakem nějaké hlubší krize.

Aby se například neukázalo, že její muž píchá s nějakou blonďatou štětkou.

Přesně s těmito obavami se svěřila Rokytové, která je potvrdila jako opodstatněné. „Když začne ve vztahu chybět sex, je třeba začít jednat co nejdřív, nejlépe hned,“ řekla. A navrhla setkání ve třech, s kterým Hampl celkem překvapivě souhlasil.

Teď se však tvářil, že toho lituje.

„Vážně tady musíme tohleto probírat?“, ozval se. „Prostě je toho stresu na mě teď v kampani moc. A nemůžu za to, že se mi pak v posteli sem tam nepostaví.“

„Sem tam,“ zapitvořila se Hamplová, ale Rokytová po ní střelila varovným pohledem.

Čímž to bylo venku. Rokytová vážně pokývala hlavou. Nic muži nenesou hůř, než když se po jejich přiznání erektilní dysfunkce nějaká žena například zachichotá.

„A není to problém fyziologickej,“ řekl rychle Hampl, čímž prozradil, že už tuhle věc s někým diskutoval, nebo ji minimálně studoval na Internetu. „Ráno po probuzení mi péro stojí úplně jako normálně.“

„Panebože,“ řekla Hamplová a demonstrativně vzlykla do kapesníčku.

Rokytová se ji opět pokusila pohledem umravnit. Nahlas řekla: „No ale to je skvělá zpráva! Z toho mi vychází, že problém zcela jistě není vážný.“

„Takže já manželovi nepřijdu sexuálně přitažlivá a vy to nepovažujete za vážný problém?,“ ozvala se teď dotčeně Hamplová.

„Prosím tě, Jitule,“ řekl Hampl.

„Neříkej mi Jitule,“ odsekla Hamplová.

“Ono je to složitější. Pane Hample?", obrátila se Rokytová na politika. "Vaše tvář je na mnoha billboardech. Určitě jich je po Praze nejmíň dvacet,“ prohlásila.

„Máme koupeno čtyřicet pět plakátovacích ploch,“ řekl Hampl. A tišším hlasem dodal: „Ovšem některé z nich jsou nelegální, takže to číslo veřejně neuvádíme. Pro jistotu.“

„Chápu,“ řekla Rokytová. „Víte,“ usmála se na Hampla, „vy jste pohledný a charismatický muž. Podle výzkumů, které jsme dělali, se politici vašeho typu stávají zejména pro ženy středního věku sexuálními symboly, a to tím víc, čím se častěji objevují vyobrazeni na veřejných místech.“

Hamplovi chvíli trvalo, než si to přebral, ale pak se mu na tváři usadil sebeuspokojivý úsměv, tak typický pro ješitné muže.

„Vida,“ řekl. „To by mě opravdu nenapadlo.“

Rokytová pokračovala: „A máme rovněž empiricky potvrzeno, že v době kampaně na tyto politiky ženy často myslí, když se milují se svými stálými partnery, nebo když se … ehm … jaksi samy sexuálně stimulují.“

Neboli když si honí frndu, přeložila si to v duchu Hamplová, které se ovšem tahle teorie zdálapřitažená za vlasy. Nahlas řekla: „Ale co to má společnýho s tím, že se tady Hamplovi v posteli nepostaví?“

„Velice dobrá otázka!“, vztyčila Rokytová prostředník s rudě namalovaným nehtem. „A abychom ji zodpověděli, musíme se na celý problém podívat … jaksi metafyzicky. Tím, že váš manžel figuruje v sexuálních představách stovek, ale mnohem spíše tisíců až desetitisíců žen, dochází k fatálnímu odčerpání jeho sexuální energie!“

Hampl souhlasně přikyvoval, ale Hamplová se zeptala. „Cože?“

„Existuje zákon zachování sexuální energie! A váš muž tím, že se stal tak žádaným, je jeho obětí. Jeho sexuální zásoby jsou vyčerpány. Jede na rezervu, jak by asi řekli motoristé. Což …“, usmála se Rokytová a pokrčila rameny, “… stačí tak nanejvýš na tu ubohoučkou ranní erekci."

Hampl chtěl podotknout, že zas tak ubohoučká není, ale instinkt mu napověděl, že by měl mlčet.

Hamplová o tom chvíli přemýšlela. „Prosím vás, mně se to zdá jako blbost. Co by pak říkali třeba herci? Oni snad nejsou sexuálními symboly? Třeba ten, jak se teď nedávno oženil … no ten Clooney!?“

Rokytová nadzvedla obočí a přimhouřila oči. Vypadala teď tajemně, až neproniknutelně. „Ptáte se zcela správně, paní Hamplová. Já bych vám neměla nic říkat, protože to je jedno z největších tajemství naší branže. Ale pravda je taková, že všichni jsou prakticky impotentní!“

„Všichni?“, řekla Hamplová.

„Všichni,“ odpověděla Rokytová. „Jsou oběťmi své popularity. Sláva z nich udělala štvance. Ubohé štvance bez špetky sexuálního apetitu.“ Sexuoložka se do svého výkladu tak ponořila, až měl Hampl pocit, že se jí v očích zaleskly slzy.

Ale byl to nejspíš opravdu jen pocit.

Rokytová se uklidnila a oběma manželům vysvětlila, že je zbytečné, aby ve věci přerušení svého sexuálního života podnikali jakékoli unáhlené, razantní kroky. „Ve vašem případě je jasné, že jde o dočasnou dysfunkci. Kampaň skončí a bez ohledu na to, jestli pan Hampl bude zvolen, nebo nikoli, tak jeho plakáty z ulic zmizí. A váš život se navrátí do původních šťastných kolejí!“

Manželé měli potřebu něco podotknout, například Hampl by rád učinil prohlášení, že jejich koalice sice nepatří mezi favority, ale pravděpodobnost zvolení rozhodně není nulová, a Hamplová zase chtěla připomenout, že mluvit o šťastných původních kolejích je v případě jejich sexuálního života přehnané … no ale oba mlčeli.

Rokytová vstala a s Hamplovými se srdečně rozloučila. Hamplové řekla, že jí honorář za dnešní sezení připíše na účet, a doporovodila manžele ke dveřím. Potřásla si s nimi rukou, s Hamplem o zlomek vteřiny déle, než bylo přijatelné. Ale Hamplová si pochopitelně ničeho nevšimla.

“Víš co mi řekla, kráva?”, zeptal se Hampl Rokytové druhý den odpoledne, když ležel v ložnici jejího bytu, jen v trenýrkách značky Marks and Spencer, a zapaloval si cigaretu po sexu.

“Ta hysterka? Vážně nevím,” prohlásila Rokytová.

“Že bych si jako kandidát na primátora měl změnit heslo. Prej ne to naše ‘Budu stát při vás!’, ale ‘Budu povislej u vás.’”

Rokytová vyprskla smíchy, ale rychle smích potlačila. “Promiň,” řekla. “Ona je ta tvoje slepice docela vtipná, víš to?”

A Hampl přikývl, že to ví, ale že stejně radši píchá s ní, s Rokytovou, protože s manželkou ho to nebaví.

Nehledě na to, že je hrozně důvěřivá, protože tu historku s odčerpáním sexuální energie sežrala i s navijákem.

“Prej povislej,” řekl, aby ukázal, že má smysl pro sebeironii, a přitočil se k Rokytové. Ta ležela v erotickém červeném prádle značky Lise Charmel a Hampl si uvědomil, že on teď rozhodně není povislý, nýbrž že má erekci. Ani ne pět minut po předešlém pohlavním styku! A jemu bude někdo říkat, že by měl změnit svoje politické heslo?

“Zase?”, řekla Rokytová.

“Chci tě,” zamumlal Hampl, tónem, který považoval za panovačný a machistický.

Rokytová ho obejmula a nechala ho do sebe vniknout. Zároveň přivřela oči.

Hampl hlasitě hekal, pokoušeje se o co nejpůsobivější sexuální výkon.

Rokytová měla oči pevně zavřené. A občas z jejích pootevřených rtů uniklo spokojené zasténání. Hampla to naplňovalo hlubokým uspokojením a nekonečnou sexuální energií.

Nemohl vědět, že Rokytová teď na sobě nevidí poskakovat jeho, šéfa Koalice za hezčí Prahu, ale lídra kandidátky nejsilnější strany. Ta měla podle průzkumů čtyřikrát větší preference než Hamplova koalice! Každá žena si tvář jejího lídra dokázala vybavit. A zvlášť každá žena středního věku. Konec konců byla po Praze na více než stovce billboardů.

Nejsilnější kandidát je nejsilnější kandidát, to je jednoduchá předvolební matematika.

Webdesign: Cyber Fox, s.r.o.

Chci poslat knížku

Políčka označená * jsou povinná.

Knížky vám pošlu poštou na dobírku. K ceně knížek tak připočítejte poštovné a dobírkovné cca 120 Kč. Jestli chcete knížky poslat nebo zaplatit nějak jinak, není problém, napište mi to do vzkazu o políčko výš. Nebo na zfleku@extramedia.cz.

Zavřít