Psáno z fleku

Sandra to dotáhne daleko

Editor večerních televizních zpráv se zachmuřil. Ranní porada trvala skoro tři čtvrtě hodiny a on už byl unavený. První den po víkendu, co chcete, to je vždycky na zprávy mizernej den.

Morálka lidí v konferenční místnosti byla na bodě nula. Například vedoucí politického zpravodajství a šéf sporťáků se nahlas bavili o včerejším zápase Arsenalu.

„Chlapci,“ řekl unaveně editor. „Nemůžete to ještě chvíli vydržet?“

„Ale to víš že jo, Džejmsone,“ řekl šéf sporťáků, protože Džejmson byla editorova přezdívka. Nebudeme rozebírat důvody, a spokojme se s tvrzením, že výrobce známé irské whisky může být spokojen.

„Jsem myslel, že už jsme na všem domluvený,“ prohlásil asertivně šéf politického zpravodajství. Neměl rád, když ho editor okřikoval, navíc před lidmi z jeho oddělení.

„To teda nejsme,“ řekl Džejmson. „Eště nám chybí píčovina na závěr.“

Pohledná blondýnka, nová posila v ekonomické redakci, si odkašlala. „Možná bych něco měla.“

Džejmson se na ni zahleděl. To děvče se mu líbilo, mělo vizáž modelky bez make-upu, samá noha a samá ruka, ale nevěřil, že by přišla s námětem na reportáž. V televizi pracovala tak maximálně měsíc.

„Ano, Samanto?“, řekl.

„Sandra,“ zatvářila se ukřivděně. „Jmenuji se Sandra.“

„Tak určitě,“ řekl Džejmeson. „Omlouvám se. A jaký je ten váš nápad?“

Odkašlala si a lehce zrůžověla ve tváři. Džejmesona téměř dojala, když si uvědomil, že je to děvče nervózní. V porovnání s těmi cyniky, kterých byla v místnosti většina, to byla příjemná změna.

„Přišla mi tisková zpráva, že jedna agentura našla Češku s nejvyšším indexem KI.“

„Ty vole, co našla?“, ozval se šéf sporťáků.

„Ty vole, musíš říkat pořád ty vole? I tady Samantě?“, řekl naštvaně Džejmson.

„Sandře,“ špitla dívka.

„No ty vole, sorry,“ řekl sporťák.

„Index KI? Co je to za hovadinu?“, zeptal se vedoucí politického zpravodajství.

Džejmson už měl nervy napnuté jak špagáty, a tak rezignoval na to, aby porada měla aspoň minimální společenskou úroveň. Pohlédl na dívku, topící se v nejistotě a rozpacích, a řekl: „Samanto?“

Dívka na tom byla podobně. Ani ho už po druhé neopravila, že se jmenuje Sandra, a řekla: „Je to index zvaný krása a inteligence. Od toho KI.“

„Tak to ty bys Džejmsone moc neskóroval,“ vybuchl vesele šéf sporťáků.

„Ježišmarjá, nechte tu holku domluvit,“ řekl Džejmson.

„Tak ono je to v podstatě všechno. Index KI je na škále od jedničky do stovky a kombinuje krásu s inteligencí. Když má holka jedničku, je blbá a ošklivá. A když má stovku, tak je krásná a chytrá.“

Všichni na ni zírali. Nikdy nic o žádném indexu KI neslyšeli.

„To se měří jen holkám?“, zetal se sporťák.

„Tedy …“, zrozpačitěla Sandra. „Jistě to nevím, ale myslím, že ano.“

„Pardon,“ zvedl ruku Džejmson. „A ta reportáž by jako byla o čem?“, pohlédl na dívku.

Sandra vzdychla. „No že našli holku, která má 97. Což je zatím nejvíc, co se v Česku podařilo naměřit.“

Šéf politického zpravodajství přimhouřil své pichlavé, nepříjemné oči: „A vy máte kolik?“, zeptal se jí.

„Mně to neměřili,“ odsekla.

„A můžete to aspoň odhadnout?“, vypálil další otázku.

Džejmson teď vypadal fakt naštvaně. „Hergot, přestaň tady Samantu vyslýchat. Nejsi ve studiu, tak neexhibuj. Jsi padlej na hlavu, nebo co?“

Šéf politického zpravodajství uraženě zasyčel, že se jen snažil pomoct vnést do debaty více argumentů.

„Jestli tomu teda dobře rozumím,“ řekl šéf sporťáků, „tak ta buchta je nejhezčí a taky nejchytřejší v zemi, je to tak?“

Sandru v duchu napadlo, že ty vtipy na sporťáky asi neexistují bezdůvodně. Nahlas řekla: „Tak určitě je spousta hezčích holek, třeba v modelingovejch agenturách, a pak taky spousta chytřejších holek …“, pokračovala.

Šéf politického zpravodajství ji přerušil: „Například na matfyzu.“

„Například,“ šlehla po něm téměř až nepřátelským pohledem, a chtěla pokračovat, ale slovo si vzal zase sporťák.

„Tak čím je ta holka, kterou našli, výjimečná?“

„No že je zároveň chytrá i hezká, ty debile,“ řekl Džejmson.

Sandra vzdychla. „Zjednodušeně se to tak dá říct.“

„Já jsem četl,“ prohlásil zástupce šéfa ekonomické rubriky, který dosud mlčel, jelikož přes Internet obchodoval s akciemi, ale v posledních několika minutách ho debata na poradě zaujala, „že Sharon Stoneová nebo Marilyn Monroe měly obě IQ přes 150.“

„A já zase četl, že to byly kecy a že obě měly hlavy dutý jako dýně,“ řekl sporťák.

Šéf politického zpravodajství zaprotestoval, že dýně přece nejsou duté.

A Džejmson podotkl, že Sharon Stoneová stále žije, takže je o ní hloupost mluvit v minulém čase. „Je jí skoro šedesát a prej nafotila nahý fotky pro Playboy,“ zachechtal se.

„Fakt?“, zaujalo to sporťáka. „A dá se to vygooglovat?“

Sandra znovu vzdychla. Už si v duchu vyčítala, že radši nemlčela.

Ale Džejmson překvapivě řekl: „Hele, mně se to líbí. Určitě to bude hezká holka, a nedá se vyloučit, že řekne i něco chytrýho. Uděláme to! Jako píčovina na závěr to bude ideální.“

Rozvinula se ještě kratší bouřlivá debata, zda by reportáž neměl natočit někdo zkušenější než Sandra, která v televizi pracovala jen několik měsíců, ale Džejmson spor uťal rázným: „Hele, přišla s tím Samanta, tak ať si to natočí,“ a bylo to.

Sandra na něj vděčně zamrkala, a Džejmson, který to udělal jen proto, že si myslel, že by se s ním jednou mohla dívka z ekonomické redakce vyspat, na ni povzbudivě pokýval hlavou.

O dvě hodiny později u mířila Sandra v televizním kombíku s kameramanem k budově lékařské fakulty Karlovy univerzity. Za sebou už měla rozhovor s ředitelem agentury, která KI index českých žen měřila, a chybělo už jen položit pár otázek Heleně.

A pokud se ptáte, kdo je Helena, tak pak jde o studentku prvního ročníku medicíny, a právě jí agentura naměřila obdivuhodné KI ve výši 97. Průzkum probíhal tajně, na základě dotazníkového výzkumu prováděného tazateli, podle mezinárodně standardizovaného postupu. A to jen v omezeném vzorku respndentek. Dívky o tom, že je agentura proměřuje, neměly ani tušení.

Sandra a kameraman na ni čekali před budovou ve tři odpoledne, kdy jí měla skončit přednáška z Úvodu do medicíny. Hned jak se objevila na schodech, věděli, že je to ona. Byla krásná, vysoká, vyzařovala z ní sebejistota a šarm.

„Vy jste Helena?“, zeptala se Sandra.

„Ano,“ řekla dívka a zastavila se.

Sandra se jí zeptala, jestli můžou udělat krátký rozhovor. Helena se zarazila. „Se mnou? A o čem?“

Začínající televizní reportérka se nadýchla, aby jí – jako už v poslední době několikrát – vysvětlila, co je to index KI, a sdělila jí, že právě ona má nejvyšší hodnotu tohoto indexu v republice.

Ale jak se tak dívala do její sympatické, usměvavé tváře, najednou se v Sandře něco zlomilo. A ona si to celé rozmyslela. Vzpomněla si na všechny ty blbé řeči na poradě v newsroomu, a uvědomila si, co takový rozhovor v televizi bude pro studentku znamenat.

A tak řekla: „Děláme rozhovory se studenty prvních ročníků. Je to taková anketa, a upřímně řečeno ani nevíme, zda všechno odvysíláme. Mám vlastně jen jednu otázku. Jaké jsou na škole vaše první dojmy?“

Helena se usmála. „To vám klidně řeknu,“ odpověděla, nadechla se, a pak několika větami odpověděla, jak se jí na lékařské fakultě líbí, že profesoři jsou přísní a spolužáci fajn, a že z toho všeho má prostě dobrý pocit.

Sandra jí poděkovala, rozloučila se a strkala před sebou kameramana směrem k televiznímu autu. „To je všechno?“, divil se vousáč. „Kvůli tomu jsme sem jeli?“

„Jo, kvůli tomu,“ řekla.

V newsroomu pak nahlásila, že se spletla a že se dívku s nejvyšším indexem KI najít nepodařilo. Pár lidí začalo hysterčit, že se chová neprofesionálně a že ohrožuje vysílání, ale tyhle scény jsou hodinu před začátkem večerních zpráv celkem normální.

Džejmson se jí zastal, což ocenila, a když zprávy odvysílali, přijala jeho pozvání na skleničku do baru. Jako píčovinu na závěr byla ten den ve zprávách informace o tom, že se lední medvědici v zoo v Kodani narodila dvojčata. Byla strašně roztomilá a na Facebooku televizní stanice získalo video přes deset tisíc lajků.

A když pak po půlnoci a po sexu ležela Sandra s Džejmsonem na posteli v jeho neuklizené garsonce, řekla mu: „Víš, já jsem tu holku dneska na medicíně našla.“

„Fakt?“, nadzvedl Džejmson obočí, ale nevypadal nijak v šoku.

„Jo.“

„A proč jsi to s ní nenatočila? Tréma?“, zeptal se.

„Ani ne,“ řekla. „Jsem hezká asi tak jako ona, ale v porovnání s ní jsem úplně blbá. A přesto ty idiotský kecy nemůžu vystát.“

„Jaký idiotský kecy?“, zajímalo Džejmsona.

„No co máš ty, ale hlavně ty ostatní debilové v práci. To je strašný. Pro mě! Natož pro chytrou holku.“

„Tak ona bude dělat v nemocnici, ne ve zprávách.“

„Prosím tě,“ řekla Sandra. „Doktoři budou úplně stejný arogantní dementi jako vy.“

„Hm,“ řekl Džejmson.

„A já si řekla, že jí to nebudu dělat ještě mnohem těžší tím, že ji proslavíme s tím indexem. Vždyť je to naprostá hloupost! Prostě jsem si řekla, že tu holku musím ochránit,“ posadila se Sandra na posteli.

Džejmsona napadlo, jak má parádní kozy.

A ještě si řekl, že je to vážně fajn holka. Tahle buchta se v naší branži neztratí. Hezká, ambiciózní, a ještě navíc věří na etiku a morálku. Ani nemluvě o tom, jak píchá. Ty to dotáhneš daleko, zamumlal polohlasem.

Pak se už jen usmál a tvrdě usnul.

(Věnováno Heleně.)

Webdesign: Cyber Fox, s.r.o.

Chci poslat knížku

Políčka označená * jsou povinná.

Knížky vám pošlu poštou na dobírku. K ceně knížek tak připočítejte poštovné a dobírkovné cca 120 Kč. Jestli chcete knížky poslat nebo zaplatit nějak jinak, není problém, napište mi to do vzkazu o políčko výš. Nebo na zfleku@extramedia.cz.

Zavřít